• Úvodní stránka

Majitel Kudrnáčovy zatáčky

Datum: 27. 1. 2010

Závodníků, po nichž je jejich jménem pojmenována některá ze zatáček závodních okruhů, je dnes řada. Seznam těch, kteří se ale toho aktu dočkají ještě za svého života, je ovšem daleko skromnější.

Patří do něho i náš dlouholetý člen, letošní osmdesátník, Miroslav Kudrnáč (nar. 20.12.1929). Rodák ze Dvora Králové nad Labem, dnes žijící v Novém Bydžově, dal popud ke vstupu do zmíněné společnosti svoji pomátnou havárií v poslední zatáčce populárního hořického okruhu. Stalo se tak v roce 1961 a od té doby je Kudrnáčova zatáčka součástí krásné přírodní trati v každoročním dějišti závodu 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích. Na Kudrnáčovu havárii zavzpomínal před nedávnem i přímý svědek celé události a dnešní hořický publicista Jaroslav Kotrbáček. Asi po třicetimetrovém letu skončil jezdec po několika saltech na okraji vozovky, naštěstí na jejím okraji. Bezvládné tělo jezdce leželo přímo před mými zraky. „Ten je určitě mrtvej“, řekl můj otec, a mě z toho nebylo moc dobře. Nehybné tělo jezdce pak naložili do sanitky a odvezli do hořické nemocnice. Jak jsem si oddychl, když jsem zjistil, že jezdec žije. Od té doby vzbuzuje u mne Kudrnáčova zatáčka velký respekt a přeji všem jezdcům, aby ji vždy úspěšně projeli. Sluší se dodat, že havárie nakonec dopadla šťastně a proto i tyto řádky pro jubilanta.

Dva letošní jubilanti. Stále aktivní osmdesátiletý Miroslav Kudrnáč a náš předseda SZV Miroslav Čada, který začátkem července oslavil v plné síle své pětasedmdesátiny.

Doba, kdy začal závodit je už pěkně vzdálená. Bylo mu krásných sedmnáct, když se postavil v Poděbradech se svojí třistapadesátkou Jawou na start svého prvního závodu. Psal se rok 1949 a on byl čerstvě vyučený motocyklový mechanik. Královédvorské pobočky Jawy. Netrvalo dlouho a jeho jméno znali motocykloví fandové v Liberci, Jaroměři, Jilemnici a samozřejmě i ve Dvoře Králové. Všude tam na začátku padesátých let minulého století vyhrával.

V sezóně 1957 si poprvé poměřil své síly se soupeři v mistrovství republiky a před publikem v Uherském hradišti dojel ve dvěstěpadesátkách čtvrtý, pátý skončil v Litomyšli. To rozhodně nebyly špatné výsledky, ale hlavně byl v té chvíli úspěšnější než další královédvorský závodník Vlastimil Rain. Ten byl pochopitelně jeho největším životním soupeřem. Jedenácté místo v závodě v Mladé Boleslavi v roce 1964 bylo Kudrnáčovým loučením s mistrovstvím republiky. Pak závodění zanechal, ale motorismus v dalších letech neopustil.

1959: 21 Miroslav Kudrnáč, 25 Vlastimil Rain, mezi nimi ředitel Královédvorského okruhu J. Gruber.

Je nesporné, že v rodném regionu zůstal Miroslav Kudrnáč do dnešních dnů velice populární. Startuje pravidelně závody v rodném Dvoře Králové i sousedních Hořicích, jako hosta ho zvou do nedalekého Jičína i na jiná místa. Nejen proto, že je „majitelem“ dnes už pomalu legendární zatáčky na okruhu pod Zvičinou.

Zdroj: Veterán — časopis č.89 (podzim 2009). Praha: Svaz závodníků při AČR.