Slíbil jsem, že ještě něco málo přidám o divácích a dopravě.
Jak už jsem zmínil dříve, na závodech ve Skerries bylo asi 10 nebo 15 tisích lidí. Fakt se to blbě odhaduje, ale to číslo jsem si nevycucal já, to je odhad lidí, kteří sem jezdí déle než já Diváci jsou velice spořádaní, ale hlavně jsou to všichni velcí fandové a znalci. Ano všichni i ženský, to mě třeba překvapilo.
Na závodech jsem snad neviděl nikoho, kdo by neměl na sobě oblečení na motorku nebo tričko z nějakých závodů nebo aspoň čapku. Když jsem pak v depu viděl kamióny s reklamníma předmětama, ani jsem se nedivil. Na tom je třeba vidět obrovský fandovství.
O tom, jak diváci komunikují s marshally, jsem už psal. Když nás slyšeli mluvit česky, okamžitě se každý ptal, odkud že jsme a jak se nám líbí v Irsku a co říkáme na závody. Když jsem jim odpovídal, že je to madness jenom se usmívali (jako Victor) a říkali, že je to přece normální. Mnohým z nich jsem psal do programů naši domovskou internetovou adresu (myslím tím ofic stránky AMK i tohoto fóra). Všichni mi říkali, že je doma zkontrolují, možná se třeba i někdo zaregistruje
I když tam skoro všichni popíjeli neviděl jsem nikoho na šrot. Je teda fakt, že pivo tam pili jenom Severní Irové, domáci pili spíš cinedrlu, to je takový divný pití, který chutná jako něco mezi šampaňským a pivem. Dělá se to prý z jablek, má to pěnu a barvu piva, tak jsem to nazval jablečným pivem. Oni totiž v Irsku nesmějí konzumovat alkohol na veřejném prostranství.
Odhaduju, že minimálně 80% diváků bylo na motorkách a to i přes to (nebo možná právě proto), že celý pátek před tréninky lilo a celou noc mezi pátkem a sobo´tou přkvapivě lilo taky. Chvílemi mi to trhalo srdce, když jsem v kempu vedle stanů viděl takový skvosty, na který padal irish liquid sunshine. Hold jiný kraj jiný mrav.
Ale lidi jsou pohodáři. Jdeš třeba po ulici a potká tě nějakej děda, který tě v životě neviděl a už asi neuvidí, ale nemá problém ti říct "Ahoj, jak se vede?". Takových tam potkáš 80 ze 100. Nádhera. Pak jsem se úplně těšil někoho potkat, abych mohl pozdravit jako první.
Cestování po Severním Irsku a Irsku je docela zajímavé. Pokud jde o rychlostní limity, ty mají hodně podobné jako my - v Irsku 50/90/120 km/h (ano na dálnici 120km/h), v Severním Irsku, podobně jako v celé Británii je to 30/60/70 mph (což je asi 50/100/120 km/h).
Pokud jde o dodržování těchto limitů, není to až tak vážné, na druhou stranu jsem neviděl nikoho, kdo by je překračoval nějak výrazně. Když jedete třeba po dálnici a jste rychlejší než máte být, jsou zde místa, kde se na vás rozsvítí cedule, kde je uvedena vaše okamžitá rychlost s větou, že porušujete předpisy a s PROSBOU o zpomalení. Když uberete a tím zpomalíte, ta samá cedule vám PODĚKUJE za opatrnou jízdu. Teprve když neuberete, pak teprve přijde na řadu speed camera. Je zajímavé, že kamera se nezapne ani ve chvíli, že jste přes limit, tam stačí když zpomalujete (jel jsi třeba 140 km/h, po upozornění ti rychlost klesla na 125km/h a nic se neděje).
V Severním Irsku je asi třetina dopravních značek v porovnání s Českem. Žádné omezení rychlosti, pouze před opravdu nebezpečnými zatáčkami a místy je na silnici napsáno SLOW. To je všechno. Středová přerušovaná čára je úplně všude i vatáčkách "za roh". Zajímavá je značka omezující rychlost při vjezdu do obce. Je tam 30 (mph) a pod ní je napsáno, PROSÍM JEĎTE OPATRNĚ. Vyjíždíš z obce, je tam konec omezené rychlosti a PODĚKOVÁNÍ za opatrnou jízdu.
Nikdo se nikam moc necpe, nevidíš nikoho přejíždět z pruhu do pruhu a kličkovat. Všechno to působí klidným a předvídatelným dojmem. Pro mě byl šok třeba průjezd kruhovým objezdem - samozřejmě je nájezd zleva. Já bych se asi nikdy netrefil do výjezdu nebo možná jo, ale asi bych byl v protisměru. Nikdy mě nenapadlo, že mám jízdu po pravé straně tak moc zažitou. To samé platí třeba pro přecházení přes ulici - VŠICHNI totiž přijíždějí zprava a ne zleva, prostě blázinec
Auto třeba stojí na vedlejší a chce najet na hlavní, ale po no ní jede jiný auto, který je třeba 200m od křižovatky. Ten na vedlejší v klidu počká a jede až když ten na hlavní prošustí kolem. Prostě pohoda. Řidiči pomaleješích aut nebo náklaďáků ti dají blinkr a uhnou na stranu, abys v klidu předjel.
Na druhou stranu je pravda, že obětí na silnicích mají podobně jako my. Tam jsou ale všude okolo silnic ty zídky, takže se každá chybka asi platí draze.
Body mají podobně jako my, limit je 12. Když je máš o řidičák přijdeš na tři měsíce. Pokud nemáš za posledních dvanáct měsíců přestupek, umažou ti všechno. Pokutu zaplatíš až po získání prvních tří bodů. Přijde mi to mnohem lidštější.
Victor by se měl v úterý přemístit letecky do Belfastu a tady se má podrobit operaci.
Jezdím tak rychle, jak rychle lítá můj anděl strážný SUZUKI GSX-R 750 K7